Rozhovor se Simonou: Vraťme společenskému sálu život

Simono, s Doksy náš domov jsi od úplného začátku. Co tě u nás drží už 16 let?
Vždycky mi dávalo smysl být součástí lidí, kteří se o dění v Doksech nejen zajímají, ale jsou ochotni pro město také něco udělat. Za tu dobu jsem několikrát pracovala ve finančním výboru. Po volbách v roce 2022, ve kterých naše sdružení získalo nejvíce hlasů, jsme se ocitli v opozici a já dnes působím především v kontrolním výboru. Naše sdružení pro mě ale nikdy nebylo jen o komunální politice. Důležité je pro mě i to, co se ve městě skutečně děje, co lidem přináší a co je spojuje.

Pracuješ jako hospodářka a zástupkyně ředitelky MŠ Pražská. Jak se podle tebe město v minulosti o školku staralo?
Za dobu, kdy naše sdružení vedlo město 2010-2022, prošla školka postupně opravdu velkou proměnou. V několika etapách se modernizovaly interiéry a jednotlivá oddělení, kuchyň, měnila se okna, budova se zateplila a proměnou prošla také zahrada. Byla jsem u toho s tehdejší paní ředitelkou Ivanou Moudrou pracovně a viděla jsem, že když jsou investice dobře připravené, postupují krok za krokem a využívají se na ně dotace, mohou během několika let změnit celé zařízení. A přesně takový přístup bych si přála i u dalších investic města.

S tebou je už řadu let spojený také dokský a starosplavský Masopust. Co pro tebe znamená?
Masopust jsme založili v roce 2011 a mám radost, že se z něj stala jedna z tradičních akcí v Doksech. Každý rok je za ním spousta příprav a práce mnoha lidí, ale právě takové akce podle mě město potřebuje. Lidé se potkají, zapojí se děti, školy, spolky i celé rodiny. A já samozřejmě nesmím chybět ve své tradiční roli ženicha. 😊

Společenský sál v motorestu jste před lety rekonstruovali právě pro podobné aktivity. Mrzí tě, že dnes není využívaný?
Určitě. Od začátku jsme ho připravovali především jako společenský prostor pro školy a školky, spolky, kluby, seniory, zájmové skupiny a nejrůznější komunitní či kulturní akce. Neměl být restaurací nebo hospodou, a proto jsme ani nebudovali plnohodnotnou gastronomickou kuchyň. Pro pořádání společenských akcí ale potřebné zázemí má.
A vím, že by své využití našel. Třeba naše mateřská škola nemá dostatečně velký prostor pro celoškolní akce nebo setkání s větším počtem rodičů. Právě pro takové příležitosti by byl sál ideální. O to víc mě mrzí, že už čtyři roky zůstává prakticky nevyužitý.

Co bys tedy chtěla v příštích letech změnit?
Chtěla bych společenskému sálu v motorestu konečně vrátit život. Otevřít ho školám a školkám, spolkům, seniorům i dalším skupinám a vytvořit z něj místo, kde se budou lidé pravidelně potkávat. Nemusíme vymýšlet další velké projekty ani čekat na dokonalé řešení. Máme zrekonstruovaný prostor, který může začít sloužit už teď. Stačí mu dát jasný smysl, nastavit jednoduchá pravidla využívání a opravdu ho otevřít lidem.